RECENZE: Jeden plus jedna - Jojo Moyes

7.6.16



Z počátku se to zdálo jako nevyřešitelná rovnice.
Pak ale začala všechna ta čísla dávat smysl.


  • název: Jeden plus jedna
  • orig. název: The One Plus One
  • autor: Jojo Moyes
  • žánr: Literatura světová, Romány, Romány pro ženy
  • nakladatelství: Ikar
  • rok vydání: 05/2016
  • počet stran: 360
...Anotace...
     Představte si, jak by mohl vypadat příšerný život: manžel vás opustil a rodině nepřispívá ani penny. Vašeho syna puberťáka šikanují a dcera, jež je matematický génius, má sice možnost nastoupit na prestižní školu pro nadané děti, ale vy si to zkrátka nemůžete dovolit. Už jen nákup školní uniformy by znamenal pořádnou díru do rozpočtu – a co teprve školné… Seznamte se, přesně takový je ve zkratce život Jess Thomasové.
     Jednoho dne se však Jess přihodí zvláštní věc. V taxíku Najde svazek bankovek, který patří arogantnímu milionáři Edu Nichollsovi, u něhož doma Jess uklízí. Žádný balík to sice není, pro Eda bezesporu jen pár drobných, nicméně pro Jess by ony peníze znamenaly řešení problému. Jinak zásadová žena se impulzivně rozhodne, že si peníze ponechá a využije je pro svou dceru. V té chvíli ještě netuší, jak jí jejich majitel následně změní život…

...Recenze...
     Již dávno se ví, že známka bestselleru nemusí být vždy známkou toho nejlepšího. Ale také se již dávno ví, že u Jojo Moyes je ta blyštivá placka zasloužená. Jojo Moyes se u nás stala velmi oblíbenou autorkou a její knihy se vyšplhaly na žebříčku bestsellerů úplně nejvýš. Shrňme si to: Jojo Moyes je prostě sázka na jistotu a kvalitu čtení! 
     Jeden plus jedna, už na první pohled nádherná kniha i okouzlující název. Říkala jsem si, ostatně jako u každého názvu knihy, proč zrovna takový? Netrvalo dlouho a já pochopila. Někdy se totiž stane, že název knihu úplně nevystihuje, zde ale více než jen pravdivě. 



     Příběh se odehrává v současné Anglii. Mladá maminka Jess vychovává dvě děti, z toho jedno je nevlastní. Ona tomu ovšem nepřikládá na důležitosti. Nesmím také zapomenout na Normana - obřího uslintaného psa. Jess je soběstačná, pracovitá a prostě skvělá ženská, která dělá co může, aby se o svou rodinu postarala. Se svou dcerou Tanzie a nevlastním synem Nickym žije v malém domku v ne příliš lukrativní čtvrti, ale žijí a jsou v rámci možností šťastní. Proč v rámci možností? Mají sice jeden druhého, ale žijí tak nějak z ruky do huby. Jess se musí sakra otáčet, aby rodinu uživila a otec dětí, Jessiin manžel, se před dvěma roky odstěhoval a stále žije v depresi a bez práce. Rodině sice volá, ale nestará se...nijak. 
     Jejich soužití není nijak skvělé, prostě přežívají. Nicky je v období zvláštního sebe nalézání. Obarvil si vlasy na černo a maluje si oči. K tomu všem je zřejmě ještě šikanován místními floutky a to dost brutálně. Tanzie je velmi chytrá a talentovaná na matiku. Je prostě takový malý génius, kterého si nejde nevšimnout. Proto dostane skvělou příležitost a to studovat na prestižní škole Sv. Anny. Jenže tam se platí školné a i přesto, že může dostat speciální stipendium, které je z 90% hrazeno, i těch 10% je pro Jess příliš. Otec se tím nestresuje, ale Jess vidí tu šťastnou jiskru v oku své dcerky, udělala by pro ni vše, jen aby byla šťastná. Ví, že její dcera jen tak někam nezapadne, proto je pro ni důležité ji dostat na tuto školu. A tady se nám do příběhu zamotává další postava - Ed Nicholls.
     Ed je softwarový fanatik, má vlastní firmu a geniální nápady. Další velký kontrast v postavách. Jenže udělá maličkou chybu, která se mu šeredně vymstí. Dopomůže někomu k penězům, ač si zprvu neuvědomí, co by se tím mohlo všechno pokazit. Úřady na to ovšem přijdou, ačkoli se sám neobohatil, vyzradil tajné informace a může za to jít sedět. Je na čas odvolán z práce a je mu doporučeno, aby na chvilku zmizel z očí médiím. A proto se odebere do stejného zapadákova, akorát, že do té lepší čtvrti, kde bydlí i Jess. Zmínila jsem už, že Ed je celkem bohatý? Ne? Pak to napravuji, ačkoli on o sobě tvrdí, že je spíše jen zajištěný. No, každý na to koukáme jinak ;-). A kdy se konečně dostaneme k jádru problému? Nebojte, velmi rychle. Jess shodou okolností uklízí jeho luxusní bejvák, tam se spolu setkají poprvé. Jess Ed utkví v paměti díky své neomalenosti, ona v té jeho nikoli. První setkání, ovšem zdaleka ne poslední. Další setkání proběhne v Edově naprosté opilosti, kdy navštíví stejný podnik, ve kterém si Jess po nocích přivydělává. Opije se tak, že není schopen se dostat domů. Jess se o něj postará, odveze ho taxíkem domů a uloží ho. Jenže v taxíku po něm zůstává nemalý štůsek bankovek. Co udělá ženská, která bojuje za štěstí svých dětí a která sakra strašně moc potřebuje každou korunu? A tohle je skoro pět set liber. My ale tušíme co udělá. Možná už Eda nikdy neuvidí, stejně ani nepostřehne, že mu nějaké peníze chybí. To druhé je pravdou, je to pro něj jen kapka v moři, ale to první? Možná přijde další souhra náhod...
    Přijde, jejich cesty se opět zkříží, když Ed cestou domů najde nebohou rodinu odstavenou na výjezdu z města, kde Jess kárá místní policie. Jess chtěla odvézt rodinu do Skotska na matematickou olympiádu. Kdyby se Tanzie povedlo vyhrát, zajistila by si tak školné - výhra je totiž 5000 liber. Jenže jejich cesta skončí tak rychle, jako začala. Možná díky hysterii a dětskému neštěstí se Ed rozhodne udělat dobrý skutek, kterého začne litovat okamžitě po tom, co jej vysloví. Odveze je. Každá další možnost vycouvání je zmařena a tak se bláznivá pošahaná rodina ve výčtu: zmlácený a věčně mlčenlivý Nicky, upovídaná malá šprtka, která má hlavu věčně v rovnicích, jedna malá blonďatá bláznivá ženská, která chodí v žabkách, protože čeká na jaro a obří uslintaný pes, který je jako prdící jaderná katastrofa - nasoukají do luxusní audiny pana Nichollse. Cesta by měla trvat několik hodin...za normálních okolností. Ale tahle rodina žádné normální okolnosti nepřitahuje. Tanzie má problémy s jízdou v autě, snese jen rychlost 65km/h... Tanzie by vám to vypočítala lépe, já to shrnu, pojedou prostě tři dny. Tři neskutečné a bláznivé dny... Což je neskutečně hodně času na tak malý prostor jako je auto :-D. Parádní roadtrip může začít!
     Tak co myslíte? Jak tohle všechno dopadne? Smrdí to katastrofou a možná i tak trochu psími prdy. Povede se Jess ochránit Nickyho a pomoci Tanzie? Srovná se alespoň trošku jejich život. A co ty peníze? Co se stane, až se o tom Ed dozví? 

...Můj dojem...
     Po Než jsem tě poznala zatím nejlepší kniha od Jojo a i tak to nerada porovnávám, protože obě knihy jsou vlastně úplně jiné. Jeden plus jedna je nádherná kniha, plná touhy mít se líp a mít něco víc. Jenže ono to nepřichází, ani když tomu jdete naproti. V knize je velmi nápadný kontrast postav. Máme tu malou chytrolínku, která vše převede na rovnice o dvou neznámých, máme tu podivína Nickyho, věčně uvědomělou Jess, která se nedokáže ani na chvíli odpoutat a trochu si užít, máme tu hlídacího psa, který ač sice není člověk, ale do postav knih prostě patří a který ač je hlídací, neumí udělat prudší pohyb než leh nebo sed a v neposlední řadě tu máme Eda, který je prostě za vodou a běžné starosti jsou mu putna. Nedokáže pochopit Jess, protože nikdy nic podobného řešit nemusel. Prostě skvělé a propracované do nejmenšího detailu. Tahle kniha vás prostě musí a bude bavit. Je to jedna z těch tak zvaných odpočinkových, ale takhle má prostě grády. Je to ta kniha, kterou si budete chtít znovu přečíst a která ve vás zanechá pocit štěstí a možná i naději v něco lepšího. Je vtipná (a to mi věřte), smutná a zároveň poučná. Prostě není román jako román. Jojo se lepší každou knihou a to musím řici, že už ta první byla prostě skvělá. Doufám, že bude psát dál, protože její knihy se neomrzí a budou zaslouženě bestsellery. Knihu doporučuji všem, kteří mají chuť na něco rodinného, něco, co je dokáže jak pobavit, tak rozplakat. Takhle kniha se nemusí nijak členit, prostě se bude líbit každému, tím jsem si jistá.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji e-shopu Dobré knihy.cz.
Knihu můžete zakoupit ZDE.

7 komentářů:

  1. Než jsem tě poznala jsem zrovna dočetla, a byla úžasná. Trochu jsem váhala, jestli mě třeba další knihy od paní Moyes nezklamou, ale po tvé recenzi už obavu nemám :) Myslím, že tahle bude hned další na řadě.
    Kateřina

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrá volba Kačko. Určitě si pak přečti tuto, je z jiného soudku,ale neskutečně baví. Můžu doporučit i Poslední dopis od tvé lásky,ale ten už pro mě nebyl tolik top. Stříbrnou zátoku jsem ještě nečetla,nejak mě nechytlo hodnocení...tak uvidíme. Každopádně u této jsem opravdu sto pro spokojená. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrá volba Kačko. Určitě si pak přečti tuto, je z jiného soudku,ale neskutečně baví. Můžu doporučit i Poslední dopis od tvé lásky,ale ten už pro mě nebyl tolik top. Stříbrnou zátoku jsem ještě nečetla,nejak mě nechytlo hodnocení...tak uvidíme. Každopádně u této jsem opravdu sto pro spokojená. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Skvela recenze :-)Od teto autorky jsem cetla Nez jsem te poznala, a ta byla super. Tato vypada take zajimave a zase, ta obalka, nadhera :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obálky jsou prostě senzační a musím říci, že tenhle příběh se opravdu povedl a je jako stvoření právě na tohle slunečné počasí a to i přesto, že se příběh odehrává v Anglii. Mě chybí přečíst Dívka, již jsi tu zanechal a taky Stříbrná zátoka, odradilo mě totiž hodnocení a nemám moc ráda vleklé děje. Ale tohle bylo prostě super, doporučuji :-)

      Vymazat
    2. Míšo super recenze :-) Koukám, že knihu vnímáme docela podobně :-) :-) Pro mě to byl prostě jeden srandovní road trip s nečekaným závěrem :-)

      Vymazat
    3. Díky Veru, přesně, prostě skvělá odreagovačka. Řekla bych, naprosto jiná Jojo :-)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář :-)

Autorská práva

Vyhrazuji si plné právo na své osobní a soukromé myšlenky, hodnocení a celkový popis knihy. Kopírování vlastního textu je zakázáno. Použité obrázky obálek knih pocházejí buď ze serveru goodreads.com, bux.cz nebo databazeknih.cz. Pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Použité úryvky či citace z knih, jsou vždy označené kurzívou a jsou ohraničeny uvozovkami, nevyhrazuji si na ně tedy žádná práva. Ta, podle zákona, náleží autorům knih.

© Knižní deníček. Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Knižní deníček. Optimalizováno pro Firefox.
[